O životě a práci
Tento člověk mě zaujal, proto jsem se rozhodl sdělit vám příchozím něco o něm a jeho zájmech.
Takže architekt??
Ne architekt nejsem. Řekl bych spíš posluchač fakulty architektury. Mám stanovený jasný cíl a nyní se nacházím na cestě.
Cesty bývají někdy náročné, klikaté a skrývají mnoho překážek. Ale taky se na ní objevují odpočívadla a záchytné body.
Ano pár záchytných bodů jsem již minul. Nyní jsem zachycen v Praze a zde tvořím, studuji a bydlím. Je to takový můj malý svět ve světle velkoměsta. Jsem součástí ateliéru zaměřeného na tvorbu v památkové oblasti. Není to obnova, ale tvorba a to se mi líbí. Vše potřebuje individuální přístup, tedy i památky mají ten svůj, a když někdo tvoří v takovéto zóně, musí mít cit pro návaznost a souhru starého s novým.
Cos dělal před tím, než ses dostal do Prahy??
Hrál jsem si.
Hrál jsem si se svou představivostí. Zkoumal jsem, co dokáže a sledoval, jak se dokáže zhmotnit. Několik představ tak dostalo svůj objem. Představy bývají obvykle nepolapitelné a nestálé. Některým lidem schází ta možnost udělat další krok. Krok od představy k realizaci. Pro mě je tento krok velice důležitý a tím, že jsem jej udělal, můj život dostal nové rozměry. A těchto kroků stále přibývá.
Zhmotňuješ představy do modelů. Co pro tebe znamenají??
Modely jsou ukazateli na cestě. Udávají, jakým směrem se daná cesta ubírá. Každý model je originál a zároveň posouvá mé hranice dopředu. Model je nejpřehlednějším zobrazením představy. Mé modely jsou jako kniha, která mapuje vývoj mých představ.
Kdy jsi začal zhmotňovat své představy??
Je to už celkem dávno. Byl jsem ještě malý kluk, když jsem poprvé přivedl myšlenku do reálné podoby. Tehdy jsem ještě přesně nechápal, jaký to pro mě bude mít význam, ale k tomu jsem se postupně dopracoval…